Máte vypnutý JavaScript

Máte vypnutý JavaScript.
Pro správné zobrazení si, prosím, JavaScript zapněte. Pokud nevíte jak, ke každému prohlížeči je poskytnuta nápověda zde.



Bez JavaScriptu se stránky NEMOHOU načíst!

7 divů světa


     Sedm divů světa je všeobecně známý seznam unikátních starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a na Středním východě. Jako sestavitel seznamu je tradičně uváděn řecký spisovatel Filón Byzantský žijící 3. století n. l.
Zdroj: Google.com



Tři velké pyramidy v Gíze jsou bezesporu jednou z nejkrásnějších věcí, které člověk může vidět. Velká pyramida je poslední ze sedmi divů světa. Společně se Sfingou, která komplex pyramid hlídá, tvoří úžasný komplex starověkých staveb z doby přibližně 2550 let př. n. l. Největší a nejstarší velkou pyramidou je Cheopsova pyramida. Zatímco Cheopsova pyramida je nejvyšší, Rachefova, umístěná uprostřed, je zajímavá tím, že na její špičce zůstala část původního vápencového obložení. Nejmenší ze tří velkých pyramid se jmenuje Menkaureova a je zvláštní tím, že byla obložena růžovou žulou, což byl tou dobou velmi drahý materiál a těžil se nejčastěji v okolí Asuánu.



Visuté zahrady Semiramidiny (také označované jako Visuté zahrady babylónské) jsou zaniklá starověká památka v Babylóně řazená mezi sedm divů světa. Postavit je nechala dle legendy královna Semiramis, pravděpodobně je však vybudoval až král Nebukadnesar II. pro svou manželku Amytis. Tato památka se bohužel nedochovala. Zánik není známý.




Diova socha v Olympii byla monumentální, asi 13 m vysoká socha, kterou v roce 433 př. n. l. vytvořil řecký sochař Feidiás. Nacházela se v Diově chrámu v Olympii a byla považována za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Na konci antiky byla v roce 394 našeho letopočtu přenesena do Konstantinopole, kde byla pravděpodobně roku 475 zničena při požáru. Kultovní socha vládce bohů Dia byla vyrobena ze slonoviny tzv. chryselefantinovou technikou, vlasy a šaty byly ze zlata. Trůn z cedrového dřeva byl zdoben zlatem, ebenem, slonovinou a drahokamy. Jádro sochy bylo dřevěné. Zeus držel v levé ruce berlu s orlem na vrcholu, v pravé ruce měl sochu bohyně Niké. Ve vlasech měl věnec olympijského vítěze.






Artemidin chrám v Efezu známý též jako Artemision byl vybudován kolem roku 550 př. n. l. ve městě Efesos na pobřeží Malé Asie. Artemidin chrám postavený v iónském řádu měl obdélný půdorys o rozměrech 115 x 55 metrů. Střední uzavřená cella obsahující sochu bohyně Artemis byla zdobená drahokamy a vzácnými kovy. Cella byla obklopena celkem 125 štíhlými, 18 metrů vysokými jónskými sloupy, které cellu obíhaly ve dvou řadách. Celý chrám byl z mramoru. V roce 356 př. n. l. byl chrám podpálen Herostratem z Efesu, neboť dotyčný toužil zapsat se tímto svým činem do historie. Po dobytí Efesu Alexandrem Velikým byl obnoven, ale roku 262 n. l. byl zničen Góty. Přestože byl ještě jednou obnoven, ztratil ve 4. století po nástupu křesťanství význam. Jeho sporé zbytky objevil roku 1869 Angličan John Turtle Wood.


Mausoleum v Halikarnassu nebo též Mausólova či Maussóllova hrobka byla monumentální hrobka, kterou dal vybudovat perský satrapa Mausólos se svou ženou a sestrou Artemísií v letech 353-350 př. n. l. v Halikarnassu. Ve starověku se počítalo mezi sedm divů světa. Ve 12. století se však zčásti zničilo zemětřesením. Monument byl vysoký 45 metrů, měl obdélníkový půdorys, kdy dvě protilehlé strany byly delší a dvě kratší. Mausoleum bylo objeveno v letech 1856-57 expedicí vedenou archeologem Charlesem Thomasem Newtonem. Do té doby byly rekonstrukce tvořeny jen na základě fantazie spojené s popisy Plinia a jiných antických autorů.







Rhodský kolossos, česky spíše zkráceně Rhodský kolos, byla bronzová socha starověkého řeckého boha Hélia postavená u přístavu na ostrově Rhodos. Vystavěli ji v letech 304–292 př. n. l. obyvatelé ostrova, kteří tak chtěli bohu poděkovat za pomoc při odražení invaze Démétria Poliorkéta, syna makedonského krále Antigona I. Monofthalma. Prodali ukořistěné válečné vybavení za 300 talentů a za ně se rozhodli pořídit tuto kolosální sochu. Díky své výšce přes 30 metrů se Rhodský kolos stal nejvyšší sochou starověku a zároveň jedním ze sedmi divů světa. Stavitelem kolosu byl Chárés z Lindu. Stavěl jej tak, že jej obkružoval tunami písku a štěrku, aby zakryl její dosavadní podobu. Když sochu po 12 letech dostavěl a odhalil, nesetkalo se jeho dílo s obdivem všude. Někteří Rhoďané si mysleli, že by tato gigantická socha mohla boha rozzlobit, a to tak, že by společně s ní mohl svrhnout i celý ostrov. K destrukci sochy došlo v roce 226 př. n. l., kdy se po ničivém zemětřesení rozlomila v kolenou a spadla.




Maják na ostrově Faru se ve starověku nacházel v Egyptě u města Alexandrie a byl nejvyšší stavbou tehdejšího světa. Počítá se k sedmi divům světa. Maják na ostrově Faru patří ke stavbám, jejichž vzhled není možno rekonstruovat, protože vyjma toho, že se z něj nic nezachovalo, neexistují ani jeho spolehlivé popisy. Nejznámější starověkou kresbou tohoto majáku je schematické znázornění majáku na minci. Stavbu navrhl Ptolemaios Sótér, ale dokončena byla až za vlády jeho syna Ptolemaia Filadelfa. Architektem celého projektu byl Sostratu.